Patron našeho kostela svatý Vít (latinsky Vitus „veselý, živý“)
pocházel pravděpodobně ze Sicílie. Narodil se kolem r. 297
a zemřel jako mučedník kolem r. 304. Podle legendy byl Vít
synem bohatého pohanského Sicilana jménem Gelas, jeho
kojná a učitel jej však tajně vychovávali křesťansky. Chlapci
mělo být sedm let, podle některých legend dvanáct, když se
vše prozradilo. Odmítl se vzdát své víry a byl prý na příkaz
samotného císaře Diokleciána se svými vychovateli nejprve
vařen v kotli s olejem, poté předhozen lvům, a když oboje
přestáli bez úhony, nakonec sťat.
Úcta k němu je prastará už od 5. století, ale o jeho životě
nemáme spolehlivé zprávy. Část jeho ostatků, konkrétně
rameno, dostal sv. Václav a uložil ho v hlavním pražském
kostele, nesoucím jeho jméno. Další jeho ostatky – hlavu
přinesl do Prahy Karel IV. a to r. 1355 z Pavie.
Svatý Vít je uctíván jako patron herců, komediantů, tanečníků,
epileptiků a také rybářů,ochránce před bleskem či očními
chorobami. Je mimo jiné patronem Čech,Prahy a Saska.
Je podle něj pojmenováno množství míst v Rakousku
a Bavorsku. Sv. Vít je velmi ctěn také v Srbsku.
; Svatý Vít bývá znázorňován jako chlapec (někdy poněkud
starší, než by odpovídalo jeho skutečnému věku) v bohatém
odění, v ruce s palmovou ratolestí jako znakem mučednictví,
často též s kotlem, kohoutem či lvem.
Svátek sv. Víta slaví katolická církev 15. června,
pravoslavná církev pak 28. června.