Svatý Vít
Patrom našeho kostela svatý Vít (latinsky Vitus „veselý, živý“) pocházel pravděpodobně ze Sicílie. Narodil se kolem r. 297 a zemřel jako mučedník kolem r. 304. Podle legendy byl Vít synem bohatého pohanského Sicilana jménem Gelas, jeho kojná a učitel jej však tajně vychovávali křesťansky. Chlapci mělo být sedm let, podle některých legend dvanáct, když se vše prozradilo. Odmítl se vzdát své víry a byl prý na příkaz samotného císaře Diokleciána se svými vychovateli nejprve vařen v kotli s olejem, poté předhozen lvům, a když oboje přestáli bez úhony, nakonec sťat.
Úcta k němu je prastará už od 5. století, ale o jeho životě nemáme spolehlivé zprávy. Část jeho ostatků, konkrétně rameno, dostal sv. Václav a uložil ho v hlavním pražském kostele, nesoucím jeho jméno. Další jeho ostatky - hlavu přinesl do Prahy Karel IV. a to r. 1355 z Pavie.
Svatý Vít je uctíván jako patron herců, komediantů, tanečníků, epileptiků a také rybářů,ochránce před bleskem či očními chorobami. Je mimo jiné patronem Čech,Prahy a Saska.
Je podle něj pojmenováno množství míst v Rakousku a Bavorsku. Sv. Vít je velmi ctěn také v Srbsku.
Svatý Vít bývá znázorňován jako chlapec (někdy poněkud starší, než by odpovídalo jeho skutečnému věku) v bohatém odění, v ruce s palmovou ratolestí jako znakem mučednictví, často též s kotlem, kohoutem či lvem.
Svátek sv. Víta slaví katolická církev 15. června, pravoslavná církev pak 28. června.
|
